Telefonování

26. února 2014 v 12:11 | Sudánec |  Rady a tipy
Nesnáším psaní SMSek a telefonování mě taky sere. Tedy telefonování s chlapem mě až tak nesere, protože s chlapem, i v případě mnoha témat k hovoru nebo nějakého závažného problému, hovořím maximálně 5 minut. Jenže se ženami bývá tento časový údaj většinou minimální délkou hovoru a to je problém.
Jistě už všichni chápeme, muži a ženy přemýšlí odlišně, to je prostě fakt, se kterým nic nezmůžeme a při komunikaci na denní bázi jsem si již celkem naučil tyto rozdíly zvládat, zohledňovat a přehlížet. Jenže jakmile máte osobu opačného pohlaví na telefonu, tak jdou jaksi všechny konvence stranou. Asi je to dáno tím, že dotyčná osoba vás nevidí a tudíž není schopna adekvátně reagovat na vaše mimické signály. Zkrátka když vás hovor už nebaví, děláte ksichty, ukazujete jí prstík, nemáte nejmenší ponětí, o čem dotyčná hovoří, ale nechcete ji urazit tím, že prostě zavěsíte. Rozhodně není na místě jakákoliv argumentace. To dojde jen k neúměrnému zvýšení hlasitosti zvuku vycházejícího z vašeho telefonu a ke zvýšení počtu provolaných minut, jiný výsledek to nemá.
Osobně nedokážu udržet pozornost při telefonování déle než dvě minuty, pak už pozornostmi zájem klesá geometrickou řadou a já se začínám zabývat věcmi v okolí a probíhající konverzace začíná sklouzávat k monologu na straně volajícího a občasným záchvěvům mých reakcí v podobě citoslovcí, případně vyjádření svého vnitřního rozpoložení slovy: "jo, ne, nevím, možná, jasně a ano já vím". A zde právě nastává ten problém. S chlapem se prostě a jednoduše v drtivé většině případů tak dlouho nikdy nebavím. Řekneme si co je třeba a za čtyřicet vteřin je po akci. Jakmile telefonuji se ženou, je to předem prohraný boj a vím, že pokud nevyužiji svůj důvtip a slovní obratnost vesnického idiota na maximum, nedopadne to pro mě dobře.
Začíná to většinou stejně: některá z žen, se kterými mám tu čest komunikovat, mi zavolá, zeptá se mě, jak se mám, čímž mi nenápadně naznačí, že se mám zeptat, jak se má ona, protože proto vlastně volá, jenom si mám myslet opak. Během krátké chvíle se z aktivního řečníka stávám pasivním posluchačem, který se snaží zapamatovat si veškerý obsah hovoru, protože kdykoliv během konverzace může přijít na řadu test pozornosti v podobě dotazu na můj názor. Ne, že by něco znamenal nebo by ho chtěla dotyčná slyšet, jen do konverzace zasadí nenápadně důležitou informaci, kterou pokud nezachytím, budu z toho mít později problém. Od pouhého banálního sdělení jak se má, se velice snadno a brzy propracuje úplně jinam. Popíše, jak se má v práci, to jí připomene nový drb, který slyšela od kolegy, což ji přivede na myšlenku, že za tři týdny slaví kolega narozeniny, poté vypálí dotaz, co mu má koupit (nevím, neznám ho), nákup dárku ji mentálně dostal do obchodu, takže si vzpomene, že si chce koupit nové boty, tím pádem půjde dnes do města a zakončí to slovy: "Abych nezapomněla, kup chleba, protože se zdržím". "Kup chleba" bylo v podstatě od začátku to primární a pro mě jediné důležité sdělení. Ovšem namísto dvou minut v křeči a s bolavým uchem držím osmou minutou telefon, mentálně jsem někde v lese naproti v kopcích, které vidím z kanclu a vydávám jen skřeky. Jediné možné rozuzlení je to, že chleba nikdo nekoupí, protože jsem již nebyl schopen nic pojmout, boty nemá, protože byly blbý, dárek pro kolegu koupí s kolegy a přitom zbytečně protelefonovala devět minut.
Stejně jako při normální konverzaci, žena při telefonování skáče z jednoho tématu k druhému, nechává se ovlivnit aktuálními pocity na úkor logiky sdělení a neustálé asociace v jejím mozku poté mužskému posluchači způsobují zmatenost. Muži totiž řeší problémy postupně, dokáží se soustředit jen na jednu věc, které se ovšem věnují naplno. Kdežto žena skáče od činnosti k činnosti, od myšlenky k myšlence a pak si to záhadným způsobem v hlavě složí dohromady tak, že to vypadá, jako kdyby normálně plynule uvažovala. Je vědecky dokázáno, že žádný lidský (ženský) multitasking neexistuje, ženy jen dokáží lépe přepínat mezi jednotlivými úkoly. Proto se nám mužům zdá, že mohou dělat více věcí naráz, což ovšem není pravda a často to také podle toho vypadá. Třeba když se ženská za volantem maluje, nebo telefonuje s mužem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama