Březen 2014

Žena vs. pomůcky pro muže

26. března 2014 v 12:37 | Sudánec |  Pro pobavení
V jednom z předchozích článků jsme uvadli výčet nevýhod sexuálních pomůcek pro ženy versus používání lidských samců k uspokojení. Upřímně, chlapi z toho nevyšli moc dobře. Ale to bychom nebyli ješitní a egoističtí muži, kdybychom to nevzali taky pěkně z toho druhého konce. Proto jsme sestavili výčet negativ žen a sexuálních pomůcek pro muže. Co čert nechtěl, ženy z tohoto objektivního srovnání, na němž se podílela řada uznávaných kapacit v oboru, vyšly žalostně. Jsou na tom, co do počtu negativ, ještě hůře než muži v předchozím srovnání. Po zralé úvaze jsme se i přes tato hrozivá zjištění rozhodli tuto studii uveřejnit, nedbaje možných následků jak pro nás samotné, tak i pro celou společnost. Je až zarážející, že lidská rasa stále existuje a v rámci možností prosperuje, jelikož kdybychom k tomuto materiálu přistupovali přísně logicky, tak muži i ženy žijí odděleně a uspokojují své zvířecí pudy svépomocí.


Nevýhody ženy:
- Její opatření nebývá mnohdy snadné
- Model vhodný k dlouhodobému užití se hledá velmi obtížně
- Skryté vady se často projeví až delší době používání
- Nemožnost výměny v případě, že nesplňuje očekávané vlastnosti
- Její provoz je drahý
- Vyžaduje šetrné zacházení (některé modely jsou z výroby uzpůsobeny na hrubé zacházení a některé jej dokonce potřebují ke korektnímu fungování)
- Vyžaduje pozornost, lichotky, péči a pravidelnou údržbu
- Mluví
- Mluví i ve chvílích kdy by neměla
- Nemůžete jí zavřít do šuflete (můžete to zkusit, ale asi neuspějete a pravděpodobně nebude delší dobu schopna nebo ochotna fungovat)
- Musíte poznat její výrobce a udržovat s nimi alespoň minimální kontakt
- Může vám zakazovat různé věci
- Žárlí na ostatní modely
- Ostatní modely musíte v případě potřeby zásadně používat bez jejího vědomí, jinak odmítne další poskytování služeb
- Často vyžaduje smlouvu na dobu neurčitou s možností prodloužení do vaší smrti
- V případě uzavření smlouvy, bývá její zrušení obtížné a velmi nákladné a nezřídka končí u soudu
- Není vždy připravena uspokojit vaše potřeby
- Často záměrně nechce uspokojit vaše potřeby
- Občas chce uspokojovat vaše potřeby ve chvíli, kdy vy nechcete
- Jednou měsíčně mívá týdenní servisní režim s omezenou funkčností
- Může otěhotnět
- Může uspokojovat jiné majitele bez vašeho vědomí
- Může si nechat vaše děti
- Časem ztrácí schopnost a ochotu fungovat dle vašich představ
- Nemá návod a to ani v čínském jazyce
- Její obsluha bývá velmi složitá
- Má potřebu z vás udělat jiného člověka a organizovat vám život a domácnost
- V případě, že máte luxusní model, je velké riziko, že ostatní muži vám jej budou chtít zcizit, případně vyzkoušet
- Časem může měnit tvar, hmotnost a strukturu povrchu
- Nemůžete ji snadno sbalit do zavazadla a převézt
- Bolívá ji hlava
- Bývá unavená
- Může přenášet pohlavní choroby
- Může vám zničit život Smějící se

Nevýhody sexuálních pomůcek pro muže:
- Není to žena (i když je nafukovací)
- Nebývají vyhřívané
- Většinou se neobejdou bez vaší spolupráce
- Není zcela vhodné se s ní chlubit ve společnosti
- Je jich jen omezené množství a většina pomůcek vypadá úchylně
- Musí se po použití ručně vyčistit
- V případě nafukovačky musíte mít doma pohotovostní soupravu na opravu píchlé duše
- Někomu může být trapné pořízení nebo případná reklamace

Váš názor nás zajímá!

21. března 2014 v 16:01 | Hank009 |  Úvodník
Určitě se vám už někdy stalo, když jste si kupovali nějaký prokukt, tak vám potom přišel e-mail nebo vám někdo volal a zajímal se o to, jak jste byli s daným produktem spokojeni. Pokud šlo o otravný e-mail, tak ten lze jednoduše ignorovat. V případě telefonu buď narovinu řeknete, že se nechcete k tomu vyjadřovat, anebo si vymyslíte nějakou výmluvu: "Teď nemám čas, jsem v práci,", nebo "Stěhuji se na Pluto," a podobně. Záleží na náladě. Jenže tyto informace jsou velmi důležité pro lidi, kteří se tou či onou věcí zabývají. Zjistí tím potřebné informace o tom, co dělají dobře a co naopak špatně. To dobré nechají a na tom špatném zapracují.
Proč o tom píšu? Stejná situace je teď v naší redakci báječného magazínu. Protože nemáme prakticky žádnou odezvu, nevíme, co se líbí či nelíbí a tak vše děláme tak, jak si myslíme, že to bude dobré. Jenže dělat něco bez jakékoliv odezvy je skličující. Člověk začne lehce pochybovat, že se asi nevydává dobrým směrem a že to, co dělá, čtenáře nezajímá. Má chuť to zabalit a neustále si klade otázku, jestli to má smysl.
Přitom to není jen o článcích, které si tu můžete přečíst. Je za tím skryto velké množství práce všech členů našeho odhodlaného týmu, dlouhotrvající diskuse, jak co udělat. Když nakonec něco dotáhneme do konce, což taky není vždycky, tak nevíme, jestli to bylo dobře.
Takže. Tady pod tímto článkem je takové tlačítko "Přidat komentář". Po dočtení tohoto článku si udělejte chvilku, klikněte na něj a napište váš názor. Ať už na články, grafickou podobu, jednotlivé autory atp. Můžete také napsat, co vám zde chybí a co byste uvítali. Klidně se svěřte s tím, na jaké téma by vás zajímal článek. My ta nejlepší témata vybereme, odborně se nad nimi (a nad sklenicí kvasného nápoje zlatavé barvy) pobavíme, napíšeme na danou problematiku nějaký blábol a vy pak zase napíšete komentář a dál už to znáte :) Velmi oceníme jakoukoliv kritiku a jak se říká v těch odrhovačkách na každé telefonní lince s automatem: "Váš názor nás zajímá!" Nebo využijte pole zpráva autorovi, ale nezapomeňte připsat svoji e-mailovaou adresu, v případě, že budete chtít odpověď ze strany naší redakce. Což ovšem neznamená, že pokud napíšete e-mail, tak vám vždycky odpovíme. Taky jsem jenom lidi.

Reklamy pro ženy

21. března 2014 v 15:55 | Sudánec |  Komentujte
Dnešní článek nebude ani tak článkem jako spíše námětem pro konverzaci pod článkem. Nestojíme o nějaké flamy v diskuzích, ale nebylo by od věci dozvědět se taky něco od Vás, čtenářek našeho famózního blogu plného užitečných a skvělých rad. Téma je poněkud zvláštní, ale chtěl bych znát názor většího počtu žen na toto téma. Ani tak moc mě nezajímá, kolik z vás používá tampóny, vložky nebo tu horkou novinku v podobě menstruačních kalíšků, i když by z toho mohla být zajímavá statistika. Zajímá mě, jak se ženy staví k reklamám na hygienické potřeby, a to zvláště na tento konkrétní typ.
Televizi nevlastním, tudíž jsem, díkybohu, ušetřen výplodům chorých marketingových hlav, avšak za život jsem již vstřebal tolik skvělých reklam na tyto produkty, že mě každý měsíc mrzí absence menstruace, protože není lepšího týdne v životě ženy než právě období dešťů. Ze všech těch reklam musí každý chlap mít pocit, že právě v období, kdy se nešoustá, ale vykuřuje, používá se výstup pro vstup, provádějí se ruční práce, hřeje se had na prsou, nebo se prostě jezdí na červenou, musí žena prožívat nejlepší dny v měsíci. Protože jak je měsíc dlouhý, tak nemá potřebu oblékat si bílé těsné kalhoty a tančit v nich u tyče nebo zábradlí, koupat se u moře nebo v rybníce, hladit se květy po pokožce, běhat na louce, rozlévat modrou vodu a zkoušet savost svých měsíčkových pomocníčků, anebo si jen tak s kamarádkami zazpívat a zakřepčit v klubu na velice trapný chvalozpěv na menses. Zkrátka a dobře to vypadá tak, že si ty bolesti a špatnou náladu vymýšlíte, a jste veselé a svěží, ovšem pouze pokud používáte ten správný produkt osobní hygieny. Vždyť vložky Jauvejs z nejjemnějšího bodláčí vás ochrání po celý den, ať jste jakkoliv aktivní, aplikace je tak snadná a nikde ani kapka. Z toho by se dalo také usuzovat, že všechny ty mrzuté a podrážděné ženy používají nejlevnější produkt firmy Karmasam z třikrát recyklovaného papíru, se savostí mokré houby a aplikační pohodou rovnající se cévkování.
Jenže ono tomu tak není, ať žena použije cokoliv z reklamy, tak jediná spojitost s touto pohádkou na bájný produkt, který vás přiměje zapomenout, že něco není v pořádku, je pouze ona menstruace. Je to prostě věc, která nemůže být úplně příjemná a ať se marketing snaží sebevíc, hitparádu z toho neudělá. Tyto reklamy mi přijdou zbytečné stejně jako reklama na půjčku, protože ať si půjčíte cokoliv kdekoliv, stejně vás ojebou, ať si koupíte jakýkoliv produkt dámské hygieny, měsíčky máte pořád.
98 % reklam je trapných, debilních, otravných a hlavně lživých, ale tato sorta reklam jasně převyšuje zbytek ubohostí, které vyplňují ty mezery mezi hodnotnými pořady, jež jsou v TV na denním pořádku. Každý ať si sleduje, co je jeho srdci blízké, nechá se ovlivňovat reklamou, jak jen jeho mozek dokáže vstřebat, to je každého věc, ale dělat z návštěvy tety Irmy nejsuprovější dny v měsíci a ještě to podtrhnou trapnou písničkou, to je podle mě moc i na Vás, milé ženy. Proto Vás prosím, osmělte se a podělte se o Vaše názory na daný problém v diskuzi. Jak ti vidí ženy? Jak to vidí muži? Nebojte se zapojit a vyjádřete svůj (ne)souhlas.

Váš názor nás zajímá!

Romantický film mi zabil muže

12. března 2014 v 10:31 | Sudánec |  Rady a tipy
Dnes to bude trochu z vážnějšího soudku. Právě jsem přemýšlel, co napsat o chlapech, abych si z nich udělal srandu, a co čert nechtěl, zase jsem se dostal jinam, než jsem měl v plánu. Tentokrát bych se chtěl vyjádřit k problému romantických komedií. Proč většina žen tento žánr filmové tvorby tak strašně žere, proč mají potřebu sledovat neustále ta samá klišé jen stokrát trochu jinak? A proč, ještě ke všemu, často nutí své protějšky sledovat cizí milenecké páry, které mají na začátku filmu problém, nedokáží si říci, co k sobě cítí, následně se vydají každý jinou cestou, aby o hodinu později ten idiot udělal nějaké velmi romantické gesto a získal svou lásku zpět ze spárů jiného, mnohem pohlednějšího, finančně zajištěného muže, který se umí vyjádřit hned a nepotřebuje rozchod, aby sdělil své vyvolené, že ji miluje a že si ji chce vzít, a přesto všechno není ani náhodou tím pravým.

Tyto filmy jsem nikdy nepochopil a nenašel jsem ani důvod ke sledování těch samých věcí znovu a znovu pouze s jinými herci. Každá romantická komedie začíná a končí stejně. Ta potřeba dobrých konců je, ve své podstatě, velice kontraproduktivní, jelikož po dvou minutách už víte, že tihle dva to mají nahnutý, ale na konci filmu budou spolu šťastni až navěky ámen. Zbytek filmu je plný pomalých ukňučených písniček, snahy zapomenout na lásku, která hory přenáší, ale nebyla dost silná na to, aby si ji uvědomili dříve, než si dali košem, plno rádoby vtipných dialogů, potřeby měnit své zvyky a chování pro milovanou ženu a hromada romantických nesmyslů, které jsou možné pouze na plátně.

Má milá má naštěstí obdobný názor na věc a hlavně ví, že filmy, které mě nebaví, nemá cenu se mnou sledovat, protože je neustále komentuji, mám blbý připomínky a dělám si z většiny postav srandu. Proto když jednou za uherský rok, vyjde nějaká opravdu "kvalitní" romantická komedie a na ženu dolehne touha zasnít se a prožít nereálno, pošle mě do hospody, nalije si víno a podívá se na tu fantastickou jízdu plnou estrogenu a varlat vracejících se zpět do mužského těla hlavního hrdiny. Oba jsme spokojeni. Já to nemusím prožívat, ona mě nemusí poslouchat a navíc ve finále ví, že je to film, a že takové věci, co předváděl hlavní "hrdina", ode mě nikdy neuvidí.

Ženy asi chtějí žít ve světě, kde se mnohou stát princeznami, jež budou chrabří rytíři dobývat, šlapkami, které pohledný milionář vezme za své, nebo jen obyčejnými ženami, které prožijí neskutečné věci a jejichž dobyvatel je schopen jít až na kraj světa, darovat orgán, zhubnout 50 kilo, vydělat 10 milionů dolarů a následně je věnovat na charitu, přemluvit kolemjdoucí na Manhattanu, aby zazpívali jeho lásce romantickou píseň, kterou sám napsal na lotosové květy nektarem z ambrózie za svitu úplňku nedaleko ledovcového jezera, do kterého chčije jednorožec. Chápu, že z té většiny žen, které tyto bijáky sledují, část bere tuto tvorbu jako pouhopouhý oddych a relax, a pokud ještě nenutí svého milého k jejich sledování, tak je vlastně vše v pořádku a není se o čem bavit. Jenže. Jsou i takové, které vidí tyto filmy jako dokumentární film o lásce a veškerá gesta a ústupky od hlavní postavy považují za normální, oprávněná a následně je očekávají i u sebe doma, a to je kámen úrazu.

Váš chlap je takový, jaký byl na začátku, jen možná ztratil trochu té pozornosti, kterou máte tak ráda a vyžadujete ji, ale zaručuji, že je pořád stejný, jako když jste se poznali. Chlapi se nemění, i když by si to většina žen přála a některé tomu i věří. Jediná věc, která se na chlapovi změní, je vaše vnímání jeho osoby. Když se poznáte a jste zamilovaní, tak je chlap samozřejmě pozornější a více o vás usiluje, protože chce sex, ale hlavně vy vidíte pana Dokonalého z filmu, který pro vás snese modré z nebe a půjde světa kraj a nevidíte drobné nedostatky, které se objeví poté, co hormonální bouře odezní a z bláznivé jízdy, kdy je možné vše, se stane obyčejný život. Potom si začnete zoufat, že o vás ztratil zájem, není pozorný, nevěnuje se vám a štve vás v různých věcech, které na začátku nedělal. Ale on je dělal, jen jste to neviděla a to, že už se vás nesnaží dobývat, je tím, že už má jistý přísun sexu a není tedy důvod se nadále snažit. Stačí mu jen udržovat to, co má.

Zde vidím další a zásadní problém, a to ten, že pokud si takovými filmy žena utváří vnímání správného chlapa již od puberty, její očekávání jsou naprosto nereálná, v životě nemůže najít toho pravého, protože nikdo takový není. Každý máme své chyby a nikdo ze sebe nebude dělat vola, jako ti sexy blbouni z filmů. Lidé se celkově nechávají hodně ovlivňovat filmy a médii vůbec, a proto v životě vyžadují věci, které nejsou možné. Každý chlap by chtěl chodit se Scarlett Johansson, jezdit v Rolls-Roycu Phantom a popíjet čtyřicetiletou whisky při střelbě bažantů, ale toto je nereálné pro 99,9999 % mužské populace a stejně tak by ženy chtěly žít s Ewanem McGregorem, který je namakaný jako Arnold, jezdí v Rolls-Roycu Phantom a popíjet čtyřicetiletou whisky při střelbě bažantů, přesto je něžný a pozorný milenec, který neustále překvapuje romantickými gesty a poskytuje jí finanční i psychickou podporu, ale hádejte co, taky to není možné. Jsme obyčejní lidé a měli bychom žít spokojené obyčejné životy a nevyžadovat nesplnitelné a nemožné. Tím nechci říct, že není na místě snaha být lepším člověkem a najít si lepšího partnera, který vám bude vyhovovat. Jen se držte nohama na zemi a uvědomte si, že nežijme ve filmu ani na stránkách časopisů, a že chlapi jsou holt někdy nepozorní a necitliví.

Údržbář

12. března 2014 v 10:30 | Hank009 |  Pro pobavení
Jednoduchou domácí údržbu by měl zvládat každý muž. Je to takové zažité téma stejně jako u žen, které by měly zvládat chod domácnosti, vařit, uklízet a starat se o děti. Z praxe je však patrné, že to není pravdou a někdy se tyto funkce prolínají, jindy jsou dokonce zcela vyměněny. Uvádíme zde pár charakteristik mužů a jejich přístup k domácí údržbě.

Domácí kutil
Tento typ muže je schopen poradit si prakticky se vším. Jeho sada nářadí čítá přibližně stejný počet kusů jako vybavení menší odborné firmy. Je sice fajn, že vše opraví, ale tím to zdaleka nekončí. Pokud má svou vysněnou dílnu, je v ní zalezlý prakticky pořád a s neustálou potřebou všechno vylepšovat nemá na nic ostatního čas. Obyčejné domácí práce jsou pod jeho úroveň, provádí jen "odbornou" práci, na své výrobky je patřičně hrdý a donekonečna vyžaduje chválu, jak všechno dobře zařídil. Má tendence se svými produkty neustále chlubit.

Dřevo
Většinou doma sice nějaké nářadí má, ale to se jen jako nářadí tváří. Prakticky s ním nejde jakkoliv pracovat a je vysoce pravděpodobné, že je buď dostal darem, nebo si je koupila jeho družka v zoufalství, když si nutně potřebovala opravit upadlá dvířka od linky. Pokud se již někdy z jakéhokoliv důvodu pustí do činnosti spojené s údržbou nebo jakoukoliv opravou, je pravděpodobnost selhání velmi vysoká; to, že se při této činnosti zraní, je takřka jisté.

Odkládač
Muž, jenž je schopen, ať už ve větší či menší míře, běžnou údržbu domácnosti zvládnout, ale stále ji odkládá. Může se odkazovat na nedostatek času, různými způsoby se vymlouvat (je potřeba koupit příslušné nářadí a materiál; to ještě nějakou dobu vydrží, vždyť to není opravené už rok a přesto se tu dá žít; potřebuje k tomu pomoc kamaráda - zde je odměnou za práci pivo, či jiné naturálie a mnohdy to celé končí právě jen u této části; daný problém vyžaduje delší přípravu a je třeba vše provést pořádně, ne to jen tak zalepit atp.). Když už se do něčeho konečně pustí, většinou to nedotáhne do konce a následuje další fáze odkládání s výmluvou, že už na tom pracuje.

Lenoch
Tvrdí, že vydělává peníze, proto nemusí dělat nic jiného a na tyto úkony si někoho najme. Období vzniku závady a příchod opraváře vždy časově protahuje. Až po tvrdém nátlaku, nastolení podmínek a urgování dotáhne domů nějakého Frantu z hospody, který danou věc zfušuje a situace je ve výsledku ještě horší než předtím. Dalším neduhem je argumentace typu: "Tohle je přece maličkost, kvůli které se nevyplatí nikomu říkat, počkám, až toho bude víc a zvládne se to naráz."

Frajer
Na tohoto týpka pozor. Je to přesně ten, který tvrdí, že všechno zvládne, daný problém už většinou někdy řešil a nic pro něj není problém. Motivovaný a s obrovskou vervou se vrhne do řešení problému a - nezřídka kdy - situaci ještě víc zhorší. Což samozřejmě nikdy nepřizná, a pokud stav dovolí, snaží se vzniklý problém zamaskovat. Což paradoxně vede k dalším a dalším nezdarům. Nikdy si nenechá s ničím poradit a koná až do úplného konce. Až všechny jeho metody selžou, vinu z nezdaru přičítá nevhodnému nářadí, nesprávné konstrukci opravované věci, nadává do čínských šmejdů a vše zakončí uklidňující seancí na pivu, odkud dotáhne "odborníka" Frantu a celý proces se nadále opakuje. Až je situace vyhrocena do krajního zoufalství, teprve tehdy je ochoten nepřímo přiznat svou chybu a práci svěřit odborníkovi. Což samozřejmě komentuje tím, že" "Kdyby to dělal celý život, tak by to taky spravil jak ten chlápek," případně: "Kdyby měl takové nářadí a někdo mu za to platil…" atp.


Divočák
Typ, který sice nějaké nářadí má, ale neví kde. A když už je konečně najde, tak je buď rozbité, nebo není kompletní. Pokud za vámi takovýto člověk přijde a chce si od vás něco vypůjčit, tak ve většině případů se jedná spíš o odpis než o zápůjčku. Buďto dané nářadí nevrátí, ztratí nebo rozbije. Nemá problém používat zahradnické nůžky na stříhání plechu, GOLA klíče jako kladivo a šroubováky místo dláta. Je to velmi vznětlivý typ a každá maličkost ho dokáže vytočit takřka do ruda. Nic se mu nedaří, nemá vytvořený žádný systém a rychleji koná, než myslí. Výsledkem snažení je pak snůška vulgarit, vzduchem létají prdele a jiné nadávky, kterými častuje vše, co zrovna vidí. Spolupráce s ním je pro každého holým utrpením.


Je tedy patrné, že i v tomto případě je potřeba volit kompromis. Pokud muž vyniká v jedné činnosti, s největší pravděpodobností bude jeho slabší stránka někde jinde. I když máte doma úplné dřevo, může to být třeba perfektní otec rodiny a pro běžnou údržbu můžete využít nabídek specializovaných firem a najmout si takzvaného "hodinového manžela", který si poradí s každou záludností. Anebo v případě vaší šikovnosti si opravy provádějte sama a s hrdostí se můžete kochat fungující domácností.

Vyvolení

6. března 2014 v 11:15 | Hank009 |  Úvodník
Úvodník je od toho, aby shrnul informace publikované v právě vyšlém čísle, nastínil obsah nejzajímavějších článků a pokusil se na ně upoutat čtenářovu pozornost. Protože my tu máme dva články týdně a jeden z nich bývá zrovna ten úvodník, tak se musíme držet malinko odlišného stylu. Kdybych totiž chtěl upoutat na aktuální články, bylo by to jako uspořádat volby a mít jenom jediného kandidáta. Ne že by to nešlo, ale minulo by se to účinkem, navíc by to nebylo demokratické nebo by si lidé alespoň mysleli, že to není demokratické. A v tom případě by mohly začít protesty, demonstrace a volební komise by celou situaci musela zdlouhavě vysvětlovat a celé by se to zamotalo jak sluchátka v kapse.
Ale s tím se my trápit nemusíme. Máme totiž jasný cíl, výkonný tým lidí a ucelenou představu o podobě našich článků. Páteří našich příspěvků je pokus o vtip, humorné vyložení životních situací a nadsázka, kterou používáme prakticky vždy a všude. Vyjadřujeme se velice vážně. Tím myslíme smrtelně vážně. Každé jediné slovo a každá situace je cíleně mířena na všechny čtenáře, bez ohledu na věk, pohlaví, dosažené vzdělání a společenské postavení. Nechceme přece přemýšlet zpátečnicky a diskriminovat různé menšiny, většiny, společenství a už vůbec ne jakékoliv skupiny. Nebereme to na lehkou váhu a jsme si vědomi důsledků, které by mohlo takové chování zapříčinit.
Jsme totiž dokonalí, nikdo na nás nemá a zároveň nejsme ani trochu ješitní. Jsme něco jako nadlidi a vše děláme nejlíp. Nezdá se vám to? Jasně že se vám to nezdá, jde totiž o nadsázku a ta nás baví. Není totiž vždy úplně jasné, co je nadsázka a co není. Proto neberte naše "zaručené rady a tipy" vážně, jde pouze o jakousi formu vtipu, kdy si bereme na paškál banální situace a snažíme se naprosto vážně najít východisko. Protože když to neuděláme my, tak už doopravdy nikdo. Jsme totiž boží a předurčeni pro tento nelehký úkol.

V těle muže

6. března 2014 v 11:12 | Sudánec |  Pro pobavení
Romana se probouzí v těle muže, její první problém spočívá v masivní potřebě močit a s ní spojenou řádnou ranní erekcí. Spěchá tedy na toaletu, kde se chce posadit jako obvykle, přičemž ji z polospánku vytrhne extrémní pocit chladu na špičce jejího penisu. Posouvá se tedy na prkénku co nejvíce dozadu, ale vzhledem k tomu, že má solidního klacka, tak i tato vzdálenost od chladného keramického povrchu není dostatečná. Proto se zkusí postavit, zvednout prkénko a poprvé v životě zamířit svůj proud. Nejenomže postrádá praxi, ale i z fyziologického hlediska při erekci neprobíhá vyprazdňování měchýře úplně kontrolovatelně a proto si potřísní celou toaletu. V tento okamžik jí proběhne hlavou, že to muži nemají vůbec snadné, že toaleta není pro močení mužů vůbec uzpůsobena a že každý chlap, který zvládne udělat jen jednu kapku na prkénko, je vlastně frajer, který dokonale ovládá svůj ohyzdný rozmnožovací orgán.
Cestou do koupelny si uvědomuje, že zrovna moc nevoní a proto se rozhodne pro sprchu spojenou s holením všech těch ohyzdných chlupů, kterými je pokryté její mužské tělo. Její ohanbí je porostlé dlouhým ochlupením, se kterým si žiletka nedokáže poradit, proto sahá po manikúrních nůžtičkách a zarputile se snaží ono ochlupení zkrátit, aby jej bylo možno poté oholit. Při tomto zápase s pubickým porostem ovšem utrpí zranění na šourku a začne poměrně silně krvácet, což ji vyděsí natolik, že se už pro jistotu dále porostem nezabývá a snaží se zastavit život ohrožující zranění. Poslední, co si přeje, je pořezaný obličej a pytlík. Po nějakých 10 minutách krvácení ustalo a tak se znechucená a poškozená Romana dere z koupelny a míří do kuchyně, protože má hrozný hlad. Nachystá si svou oblíbenou snídani v podobě balíčku sušenek CeCe a jablka. No, nachystá není dostatečně výstižné, v hloubi špajzu najde starou zaprášenou krabici se sušenkami a na okně se povaluje seschlé jablko. Po konzumaci této obvyklé porce ovšem se zděšením zjišťuje, že hlad nepolevil a že má chuť na nějakou tepelně opracovanou část mrtvého zvířete. Chce to prostě maso! Bohužel v lednici je pouze několik lahváčů, slivovice a kus salámu co vypadá jako uherák, ale byla to - soudě podle obalu - vysočina. Bože, chlapská lednice, na kterou nedohlíží ženské oko, je neštěstím moderního samostatného muže.
Další její překvapení spočívá v tom, že zase dostává erekci a je nadržená jako sociálně nepřizpůsobivá občanka na sociální dávky. Pomyslí si, že by tedy nebylo od věci provést samohanu a vyzkoušet, co ta mužská chlouba dovede. Jako žena již mnohokrát uspokojovala muže rukou a myslela si, že je v tom docela dobrá, ale ke svému zděšení zjišťuje, že její pohyby ruky nevyvolávají bůhvíjak příjemné pocity a po pár minutách ji již ruka bolí. Rozhodne se proto zvýšit své šance na úspěch sledováním pornografických snímků na internetu; tato stimulace její masturbační utrpení zkrátí a celá upocená a s jednou rukou v křeči ejakuluje přímo na monitor. Její nálada se rapidně zhoršuje, udělala si takovou neplechu na monitor a ještě k tomu orgasmus, který právě prožila, ji zásadně zklamal. Pět vteřin a konec?! Žádné chvění v celém těle?! Jen chvilka lokálního blaha a bordel na stole?! Rázem jí dochází, proč muži potřebují masturbovat a souložit mnohem častěji než ženy. Ženy to jednoduše mají lepší a navíc neudělají takový nepořádek svými výtrusy. Jelikož je Romana uvnitř mužského těla stále pořádnou ženou, poklidí všechen nepořádek, který vzniknul během snídaně a následně se začne chystat k odchodu do zaměstnání.
V šatníku vybere nejméně uhozené oblečení, které nalezne a kontroluje svůj vzhled v zrcadle, přičemž si všimne několika pupínků a dalších nedokonalostí na své strništěm porostlé tváři a žehrá na nepřítomnost jakéhokoliv korektoru krásy v koupelně či jinde v bytě. Další stres jí přináší zjištění, že nemá vlastě kabelku a tím pádem nemá kam ukrýt všechny důležitosti typu klíče, peněženky a mobilu. S vysloveným odporem rve tyto věci do kapes, zamyká a opouští domov vstříc světlým zítřkům kapitalistické společnosti.
Při nastupování do autobusu se práskne tyčí do hlavy, protože je v těle vzrostlého muže a neuvědomila si svou nynější výšku. Avšak jako správná žena se ničím nenechá rozhodit a s úsměvem se probíjí těmi idioty, kteří stojí hned u dveří, i když je vozidlo uprostřed takřka prázdné. V tomto okamžiku je poprvé ráda, že je urostlým mužem, protože postup vozidlem je mnohem snazší oproti snahám drobné ženy dostat se ke svislým tyčím nebo sedadlům, které jí jinak poskytovaly jediný možný bezpečný úchop ve vozech MHD. Avšak její radost netrvá dlouho, jelikož se znovu udeří do hlavy o ty dementní plastová madla s reklamními žvásty. V duchu si posteskne po starých dobrých kožených madlech, nebo alespoň po jejich gumových náhradách. Najde si místo u velmi pohledného mladého muže, který sedí tak, že na sebe vidí. Romaně je tento muž velmi sympatický, což by nebyl problém, kdyby z toho nedostala erekci, které si onen pohledný šohaj všimnul a poté, co se na něj Romana usmála, ihned uhnul pohledem a další zastávku spěchal ke dveřím na druhé straně autobusu. Patrně se nechtěl přibližovat k tomu obrovskému homosexuálovi s naběhlou jitrnicí v kalhotách.
V práci ji vítá kolega stylem jemu a všem mužům vlastním, a to slovy: "Nazdar, pičo!". To Romanu lehce rozhodí, ale následně si uvědomí, že je to tak v pořádku, že je vlastně muž a odvětí dotyčnému: "Zdar, vole!". Ten den je v práci lautr hovno co dělat a tak se koná neoficiální turnaj ve fotbálku v odpočinkové místnosti. Všichni se skvěle baví, hry jsou rychlé a agresivní, ve vzduchu je tolik testosteronu, že pomalu začíná kondenzovat na sání klimatizační jednotky. Na řadu přichází Romana. Hra jí zpočátku příliš nejde, protože není zvyklá na své dlouhé a statné ruce, avšak s přibývajícími góly si je čím dál tím jistější a snaží se využít svou mocnou sílu ve hře. Tato taktika se vyplácí do chvíle, než se míček po prudkém odpalu odrazí jednomu přihlížejícímu nešťastníkovi přímo do nosu, ten mu láme a plocha fotbálku se v zápětí mění v gladiátorskou arénu plnou krve. Tímto hra bohužel končí, všichni přihlížející samci onu situaci patřičně oslavují vulgarismy a výsměchem poškozenému. Vzápětí padá návrh, že vzhledem k nedostatku pracovní náplně a fotbálku od krve by bylo vhodné zosnovat odvetu v nedaleké knajpě. Slovo dalo slovo a o půl druhé si veškeré mužské osazenstvo lije škopky do ksichtu, kořalky létají v roji jako splašené včelstvo a turnaj směle pokračuje. Debata je ryze hospodská a jejím tématem je co jiného než sex. Romana jen tiše žasne nad touto nízkou zábavou mužského plemene, a jelikož nemá k tématu z pohledu chlapa co sdělit, vyplňuje potřebu hovořit s někým sobě rovným popíjením piva a slopáním kořalek.
Je velmi překvapena, kolik toho mužské tělo dokáže pojmout a záhy zjišťuje, že i problém se samovolnou erekcí při pohledu na pěkné chlapy zmizel. Žádnému z přítomných ožralců není divné, že Romana nemluví a jen lije, což je vlastně pouze jeden ze dvou módu chlapa v hospodě. Buď má krigl u huby a poslouchá ostatní, nebo má krigl na stole a žvaní on sám. Zábava je v plném proudu, celé osazenstvo se dobře baví a hladina alkoholu v krvi prudce stoupá. Celá situace se pro Romanu však rázem komplikuje poté, co mladá kozatá servírka, po které ostatní lačně slintají, donáší rundu hořícího Absintu. S pokřikem "maršál Malinovskij" přítomná zvěř polyká tento odmašťovač motorových součástí a náramně se přitom baví. Tedy až na Romanu, které to nesedlo a hrne se putykou na WC. Otevírá dveře a nechápe, co se děje, rázem je u sebe v pokoji, v ruce drží madlo od skříně a zvratky již cítí v ústech.
O tom jak to dopadlo radši ani psát nebudu. Pro Romanu je podstatné to, že bude muset prát a že to celé byl jen sen. Včera totiž byla s Jaromírem v hospodě a hrozně se ožrali. Poslední věc, kterou si vybavuje, byl jejich rozhovor o tom, že by chtěli alespoň na den vyzkoušet tělo opačného pohlaví. Romana poklízí nadělení ve skříni a poté jde volat Jaromírovi o svém zážitku. Ženy, bohužel pro Jaromíra, mají totiž potřebu sdílet svoje pocity. Ten je již asi pět minut vzhůru, a pokud jste četli článek "V těle ženy", pak jistě víte, v jakém je stavu. Pro ty co nečetli, nic neprozradím a odkáži vás na lednový výplod mé choré mysli :)